dnes žije a maluje na Vysočině, žije ve Svratce, kam jsme se za ním s osmnácti žáky vypravili.
Na Vysočině nás překvapila nádherná zima se spoustou sněhu a potom velmi srdečné přivítání jedním z nejlepších krajinářů Vysočiny. Pan Odvárka nám věnoval nejen celý den, ale také ponožky a boty pro žáka, který se nedopatřením trochu vykoupal v potoce, a ještě nás ve svém domě pohostil. Naše první cesta vedla do nedalekého Herálce, kde jsme pořídili fotografie místa, kterým byl obraz Brázdův vršek inspirován. Po návratu do Svratky nám známý malíř ukázal malou galerii svých obrazů, kde si děti vybraly a vyfotily obraz, který je nejvíce oslovil. Potom jsme si prohlédli ateliér, kde pan Odvárka pracuje. Jeho nejčastější technikou je akvarel, ale používá i kombinovanou techniku akrylu a tempery. Je výborný kreslíř, za lehkostí, s jakou dnes, jak se zdá, vznikají jeho kresby a obrazy, jsou dlouhé roky práce a každodenní kreslení od dětství.
Zajímavé bylo i setkání s malířem a majitelem galerie Pavlem Albertem, kam jsme se vydali potom. Také pan Albert nabídl dětem pohoštění, čaj, perníčky a cukroví, které přišly k chuti.
V galerii jsme kromě malířů Vysočiny objevili i práce slavných malířů jako Františka Jiroudka, Václava Radimského, Františka Emlera, Vladimíra Tesaře i Josefa Jíry. Děti dostaly desky a papíry a kresbou tužkou za odborné pomoci obou malířů se snažily zachytit kompozici díla, které si vybraly.
Výlet plný zážitků jsme zakončili pozdním obědem v místní restauraci a výjezdem na kopec Karlštejn, odkud jsme se rozhlédli po kraji a užili si zimu se sněhem, kterého doma bohužel moc nemáme.
Projekt Erasmus vzbuzuje v dětech nejen zájem o výtvarné umění, krajinomalbu, ale i o krajinu kolem nás, uvědomí si její proměny v čase, ale i to, že malíř, umělec si ji přetváří k obrazu svému, zachycuje její podstatu a nekopíruje ji. Děti se učí vnímat věci i v dalších souvislostech. Čas v autobuse využily také k tomu, aby se naučily zpaměti alespoň část básně Na břehu řeky Svratky od Vítězslava Nezvala. V dnešní elektronické době, kdy děti tráví dlouhé hodiny u počítačů, mobilů a pohybují se ve virtuální realitě počítačových her, považuji myšlenku projektu za zvlášť důležitou a hodnotnou.