REGIONY | MÍSTNÍ STRÁNKY | Firmy | Restaurace | Ubytování |
Hokejista úzce spjatý s náchodským klubem působil v mládeži v Hradci Králové, kde okusil i extraligový chléb. V dospělé kategorii oblékal i dresy Trutnova, Havlíčkova Brodu, Šumperka, Litoměřic, Kadaně, Vrchlabí, Prostějova a naposledy Přerova, v jehož kádru se minulou sezonu mimo jiné potkal i s Jaroslavem Moučkou.
Honzo, do startu sezony zbývá přesně měsíc. Čemu vděčíme za to, že se stáváš posilou našeho druholigového týmu?
Musím říct, že je to tak trochu shoda náhod. Určitě mému příchodu do Dvora Králové „napomohla“ situace ohledně koronaviru. Dostal jsem od Rodosu nabídku a musím přiznat, že už jsem nějakou dobu řešil své angažmá. Není třeba tajit, že jsem čekal jiný vývoj, ale nestalo se a já jsem nyní rád, že mám krátce před sezonou jasno, kde budu hrát.
Byly tedy i jiné nabídky?
Nabídky byly, nebylo jich málo. Jenže já je musel z různých důvodů odmítat. Už se mi nechtělo nikam cestovat, narodil se mi syn a já už chtěl zůstat blíž domovu. Proto jsem nyní rád, že jsme se dohodli na mém působení ve Dvoře Králové nad Labem.
Naši fanoušci tě znají především z dresu extraligového Mountfieldu HK a dnes už prvoligového Vrchlabí. Co stálo za tvým koncem v těchto klubech?
Když jsem byl v Hradci Králové naposledy, dařilo se mi. Jenže pak přišlo zranění a po něm mě klub poslal na rozehrání do Vrchlabí. Dál už jsem v extraligovém kádru příležitost nedostal. Případný návrat do Vrchlabí jsme řešili i nyní, zájem byl z obou stran. Jenže vše zhatila situace mezi kluby z Vrchlabí, Hradce Králové a nově Pardubic, které s Vrchlabím spolupracují. Prostě to už nešlo dohromady.
V dospělé kategorii za sebou máš dohromady 12 sezon. Kterou bys s odstupem času bral za nejpovedenější?
To se složitě hodnotí. Zažil jsem spoustu dobrých období, ve kterých se mi dařilo a na která rád vzpomínám. Třeba sezona v Hradci Králové, kde jsme základní část odehráli na druhém místě tabulky a pak šli ve čtvrtfinále přes Liberec. Dařilo se týmu, dařilo se mně osobně a hokej mě v té době hodně bavil. Hodně se mi ale líbilo také v Přerově, kde jsem byl spokojený a také fandové mě měli rádi.
Jaké pro tebe bylo jednání s majitelem klubu Vasilem Teodoridisem? Musel ses rozhodovat dlouho?
Předně musím říct, že bylo hodně rychlé. Já mám na pana Teodoridise samé dobré reference, jde o férového člověka. A pravda je, že mi zavolal ve správnou dobu. Minulý týden jsem zjistil, že první liga ruší sestupy i play off, což pro mě nebyla vůbec dobrá zpráva. Řada klubů tedy letos bude hrát bez nějaké zvýšené motivace a nemá důvod brát do kádru hráče, jako jsem já. Mé myšlení tak bylo angažmá ve Dvoře Králové nad Labem nakloněné, s šéfem klubu jsme se sešli a následně i dohodli.
Pokud si dobře pamatuji, nastupoval jsi obvykle s číslem 13. To však u nás nosí Jirka Matějíček. Máš už představu, jak to spolu budete řešit?
Mě by samozřejmě ani nenapadlo brát číslo některému z hráčů, kteří v klubu působí již několik let. Rád se přizpůsobím. Je i více čísel, která patří mezi má oblíbená. Dnes na tréninku zjistím, jaká jsou volná a určitě si nějaké vyberu.
Je ti momentálně jednatřicet let. V posledních letech tě trápila zranění. Věříš, ještě v pomyslný restart extraligové nebo alespoň prvoligové kariéry? A jak jsi na tom zdravotně nyní?
Každý musí věřit, že se ještě nahoru podívá. Byl jsem tam a musím říct, že je to leckdy i o štěstí. Jsem si vědom, že ze druhé ligy to nebude nic jednoduchého. Pár let mám ale ještě před sebou. Momentálně se fyzicky cítím výborně, k tomu mám už i nějaké zkušenosti, takže si myslím, že bych nyní mohl předvádět pořád svůj nejlepší hokej. Pevně věřím, že se dvorským příznivcům budou nejen má hra, ale i výkony celého týmu líbit.
zdroj: web klubu
|
Vaše komentáře |