REGIONY | MÍSTNÍ STRÁNKY | Firmy | Restaurace | Ubytování |
Na webu města je projekt komunitního centra v Kohoutově dvoře uváděn jako jedno z koncepčních řešení problému v jednotlivých lokalitách města, na které by bylo možné čerpat dotace.
Místostarostka Jiřičková obhajuje tento projekt slovy: „Stav parteru u městského muzea se řeší již přes dvacet let. Vzniklo několik studií, které se však nerealizovaly nebo nevyhovovaly z hlediska památkové péče, takže my nyní na tuto práci navazujeme. Jedna ze studií, která byla konzultována s památkáři, do projektu vnesla možnost stavby nové budovy. Památkáři sice s navrhovanou úpravou parteru nesouhlasili, ale vznik nového moderního objektu jim nevadil.“
Je zarážející i pro odbornou veřejnost, jak památkáři (zástupci Národního památkového ústavu Josefov) bez větších připomínek souhlasí s výstavbou nové budovy ve skromném areálu městského muzea, který má svůj historický význam a také omezené parkovací možnosti i přístup.
Vrátíme-li se k původní myšlence, tak je nutné opravit parter muzea. Potřebu této investice vidí každý návštěvník muzea, zarážející ovšem je, že nebyla potřeba a zároveň povinnost řešit nevyhovující parter v době, kdy se ke Špýcharu přistavoval výtah jako bezbariérový přístup do výstavních prostor v 1. patře. Máme tedy výtah, nemáme odpovídající cestu k němu.
I kdyby výtah v areálu městského muzea nebyl, parter si zaslouží stavební úpravy. O tom není pochyb. Je ale nutné stavět kvůli vypsaným dotacím zcela nekoncepčně zvolené komunitní centrum tam, kde je nutné „jen opravit parter”? Dotační tituly nejsou vypsány jen na nově vzniklé budovy komunitního centra, ale také rekonstrukce stávajících budov.
Dle článku na webu města, se vedení k myšlence nového objektu v areálu městského muzea vrátilo v době, kdy kdy byla vypsána výzva na komunitní centra. „Začali jsme proto hledat vhodné prostory, kde by centrum mohlo vzniknout, ale bohužel jsme nenašli ani vhodný pozemek, ani budovu. Napadla nás však možnost spojit revitalizaci parteru se vznikem polyfunkčního komunitního centra,“ vysvětlila místostarostka a zároveň ředitelka městského muzea Alexandra Jiřičková.
O tomto nápadu a možnostech řešení stavby za odhadovaných 30 mil. Kč vedení neinformovalo ani zastupitele, ani veřejnost. Přesto již byla zadána ke zpracování studie za 266 tisíc Kč. Pokud zastupitelé nečtou pravidelné usnesení rady města nebo portál Královédvorsko.cz (článek zde), mohli se tak o tomto projektu dozvědět až na prosincovém zastupitelstvu v podobě rozpočtové změny a návrhu rozpočtu na rok 2017, kde je projekt vyčíslen na 740 tisíc Kč. Zejména lidé z opozice byli tímto přístupem vedení udiveni a zaskočeni.
Místostarostka Jiřičková v článku podotkla, že poslední dva roky se účastní různých projektů a veřejných projednávání, z nichž vyplynulo, že je ve Dvoře Králové nad Labem řada lidí, kteří by rádi na některých projektech pracovali, ale potřebují k tomu stálý prostor. Z rozhovoru a zjišťování stavu věci však vyplynulo, že mluvila jen se zástupci Farní charity DKNL, kdy potřebovala jejich sociální aspekt do dotačního titulu. Místní spolky v tu dobu nebyly osloveny.
„Máme zde aktivity pro ženy, pro rodiny s dětmi, mezigenerační projekty, ale chybí coworkingový prostor. Nyní tedy máme jedinečnou příležitost, aby vznikl prostor s jednotným zázemím a personálem, kde by bylo možné setkávání a projekty uskutečňovat,“ doplnila v článku.
Toto potrvzuje i v článku: Vzhledem k tomu, že centrum má být polyfunkční, musí splňovat funkce sociální, kulturní, vzdělávací a environmentální. O spolupráci jsme tak předběžně jednali např. s Farní charitou Dvůr Králové nad Labem, dále by zde bylo možné vytvořit zázemí pro loutkovou scénu a součástí by mohla být i komunitní zahrada,“ popsala možnosti využití Alexandra Jiřičková.
Na projektu pracuje od počátku architekt Vladimír Pošepný, který za zpracování studie dostal již 266 tisíc Kč. Dle jeho návrhu by v areálu městského muzea vznikla galerie pod širým nebem, venkovní amfiteátr vhodný pro pořádání koncertů, divadel, happeningů, workshopů apod. Navržený objekt má mít rozměry 8 krát 10 metrů, tři nadzemní podlaží, je bezbariérový s výtahem a počítá se s jeho volným propojením s budovou muzea.
Mezi další nápad současného vedení patří volnočasový prostor s horolezeckou stěnou u křižovatky Nebdalova a Vrchlického, kde nyní dochází k demolici stávajícího objektu za účelem rozšíření křižovatky.
Kateřina Sekyrková
Zdroj: www.mudk.cz
Vaše komentáře |