REGIONY | MÍSTNÍ STRÁNKY | Firmy | Restaurace | Ubytování |
Trika s logem KA byla zárukou originálních maleb z vaší dílny. Dnes je však toto logo i na šatech, kalhotech, kabátcích a šátkách. Je to váš splněný dětský sen navrhovat si a realizovat svoji unikátní kolekci oblečení?
Odmala jsem chtěla dělat návrhy na textil. Ale nikdy by mě nenapadlo, že budu na textil malovat. Základy jsem dostala na královédvorské ZUŠ pod vedením pana Moravce, a také střední i vysoká škola souvisely s mým snem: jsem vystudovaná textilní výtvarnice na brněnské průmyslové škole a vysokou školu oděvního návrhářství jsem absolvovala v Liberci. Poté jsem nastoupila v královédvorské Tibě, ovšem na oddělení marketingu a propagace.
Kdy jste namalovala svá první trika?
Práci v Tibě jsem si zpestřovala malováním na trička. Objednala jsem si od rodinného podniku v Miletíně prvních 30 triček, které jsem pomalovala. V Trutnově jsem je představila na módní přehlídce, která se tam konala dvakrát do roka. Předtím jsem tam jezdila jen s pomalovanými šátky. Lidem se trika líbila, chtěli jiné velikosti, barvy, a tak přicházely první objednávky. Z Miletína jsem začala odebírat i šátky a šaty - ale nic jsem nešila, pouze malovala. Po mateřské jsem se rozhodla být na volné noze.
Dnešní kolekci si již však celou děláte sama - od výběru látek, po střihy, šití, barvení a malování. Vyhovuje vám to?
Ano, jsem zcela svobodná, v tom co dělám. Z počátku jsem spolupracovala s paní Kreibichovou, která mě oslovila, zda bych pomalovala její svetry. Začala pro mě i šít. Tak nastala éra nových střihů a možností. V té době jsem na internetu zhlédla video o barvení textilu reaktivními barvami. Hodně mě to zaujalo a začala jsem experimentovat. Úplně první pokusy jsem považovala za nepodařené, ale všechny tuniky se prodaly, tak jsem pokračovala a barvení přímými barvami dotáhla do dnešní podoby. Poté, co jsem před dvěma lety spolupráci s paní Kreibichovou skončila, našla jsem šikovnou krejčovou, která mi s šitím poradila a pomáhá a je dodnes mým guru. Takže některé kousky vznikají mou rukou od A do Z. Stala jsem se tak zcela samostatnou jednotkou.
Vy vlastně sama určujete módní trendy ve vaší tvorbě. Co je vám inspirací?
Šiji, to, co se mi líbí, ale někdy i zákaznice přijdou s nějakým nápadem. Zpětná vazba klientek je pro mě velmi důležitá - je to i jeden z důvodů, proč pořádám tyto ateliérové dny. Než se mi kolekce rozjede do světa, potřebuji vědět, jaké jsou ohlasy. Také stále jezdím po vybraných prodejních akcích, i když třeba loni jsem absolvovala jen 2. Vozím si s sebou i převlékací kabinu, abych i já sama viděla, jak klientkám daný střih sedne a co je možné ještě upravit a vylepšit. Už také dokážu odhadnout, jaké barvy budou letos oblíbené, ale jinak se snažím dodržet veškerou paletu odstínů.
Kde si mohou zájemci pořídit vaše oblečení?
Jezdím na již zmíněné řemeslné trhy, které jsou pro mě důležité i kvůli kontaktům. Pořádám tyto ateliérové dny a také mám své odběratele - kamenné obchody po celé republice. Přes internet však vůbec neprodávám. Vážím si toho, když za mnou klientky přijedou. Těší mě, že některé si dokonce i vezmou dovolenou, aby si zde v klidu mohly prohlédnout a vyzkoušet nové modely.
Z jakých materiálů šijete a kdo jsou vaši dodavatelé?
Používám pouze přírodní materiály - hlavně 100% bavlnu, len, viskosu a bavlnu s Lycrou - pouze od českých výrobců.
Máte u každého kousku předem jasnou představu, co na něj namalujete?
Stojím nad tričkem a přijde ke mně múza - v tu chvíli vím, co tam bude. Obarvený podklad většinou sám na látce něco vymaluje a to mě už dostatečně inspiruje.
Jaké velikosti nabízíte?
Obecně od S (36) až po XXL (54). Dětské věci již v kolekci nenabízím, ale mohu je ušít na přání.
Pořádáte workshopy na téma malování na trička?
Ano, malování na trička dělám i jako akci pro veřejnost. Pravidelně máme vánoční dílnu v Doubravici v hospodě a chodím i do škol a školek.
Vaše malby nezdobí jen trička, ale také zdi - například v dětském oddělení knihovny Slavoj.
Nástěnné malby vznikly náhodně - v roce 2003 jsem tady vedla výtvarný kroužek, ale neměli jsme prostor. Na fotbalovém hřišti byla obecní budova, kde jsme si zřídili klubovnu a já ji vymalovala, aby se nám tam líbilo. To mi otevřelo cestu k nástěnným malbám.
Kde všude vaše malby na zdi těší nejen děti?
Ve nemocnicích na chodbách i v čekárnách, ve školkách, i třeba na královédvorské ZŠ 5. května, kde jsem pomalovala sloup u šatny. A v pražské nemocnici na Karlově nemám jen malby na zdech dětského oddělení, ale sestřičky si tam dokonce u vedení vymohly, že tam v trikách s mými malbami mohou pracovat. Prý je to pro děti dobrá terapie a následně i pobyt veselejší.
Jaký je váš další sen a plány?
Přála bych si stále spokojené zákaznice a také bych si ráda otevřela svůj vlastní obchod. Pro sebe bych si přála mít čas na malbu olejem na plátně a ráda bych se vrátila k netkaným tapisériím.
Více se o Kateřině Hornychové Baliharové a její práci dočtete na stránkách www.malovanatrika.cz. Kromě oblečení si můžete v jejím ateliéru zakoupit i doplňky v podobě originálních šperků Lenky Vernerové, která navrhuje a tvoří z drahých kamenů, mědi a cínu (viz fotogalerie).
Autor: Kateřina Sekyrková
Vaše komentáře |