REGIONY | MÍSTNÍ STRÁNKY | Firmy | Restaurace | Ubytování |
Průmyslová zóna Zboží bylo několik let, možná i desetiletí, místem od kterého se čekal zázrak v přivedení investora, který rozšíří nabídku práce ve městě. Místo mělo určitou perspektivu, žádná obdobná plocha pro podobně velký projekt ve městě nebyla. Možná několik dílčích brownfieldů, ale žádná jiná „zelená louka“.
Plocha o výměře cca 12 hektarů, tedy cca 120.000m2 se prodala zájemci za cenu cca 18 mil. Kč. Cena pozemku tedy byla cca 150 Kč/m2 a většina z nás doufala, že tato nízká cena bude vykoupena zvýšením potenciálu města díky zpestření pracovní nabídky.
V roce 2018 se za přítomnosti médií začala budovat přípravná infrastruktura. Tato velice vstřícná prodejní cena a peripetie kolem výběru konečného investora doprovázela sdělení koaličních zastupitelů:
„Co se týká výběru investora podle nabízené kupní ceny za pozemky v PZ, zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, umožňuje upřednostnit i takovou majetkovou dispozici, která bude z čistě ekonomického hlediska méně hospodárná, pokud bude v souladu se zájmy a úkoly obce. K nim bezesporu patří zájem na rozvoji, který příchod nového investora zcela jistě podpoří. Cena obecního majetku je sice jedním z kritérií, ale stejně důležité jsou i zájmy občanů, rozvoj území atd. A vedení města několikrát deklarovalo, že investora vybíralo podle investičního záměru, s ohledem na to, kolik např. nabídne nových pracovních míst, na jak dlouho má podepsané smlouvy zajišťující jeho činnost, jak se investiční záměr promítne do rozvoje města atd. Plánovanou investicí Karsitu v horizontu několika let vznikne 300 pracovních míst s garancí na další desetiletí. To může do města přivést mladé a perspektivní lidi, kteří by se mohli podílet na jeho rozvoji. Na výstavbu v PZ by mohly navázat i další projekty, např. řešení obchvatu Zboží. V neposlední řadě může být příchod Karsitu vnímán jako krok návratu k tradicím. Kromě textilního průmyslu byl dříve totiž Dvůr Králové nad Labem centrem i průmyslu strojírenského.“ [Zdroj]
Tento postoj se dal snad i chápat, kdyby se to v budoucnu zase nějak „dvorsky nezvrtlo“. Hned v radostném úvodu výstavby inženýrských sítí padaly v celostátních médiích věty typu :
„Je to velice složitá stavba na zelené louce. V tuto chvíli máme platné stavební povolení na přívod vody, plynu a odvod kanalizace. Právní moci nabývá povolení na přívod elektrické energie, máme územní rozhodnutí na příjezdovou komunikaci a čeká nás vyřizování stavebních povolení na hrubé terénní úpravy a na stavbu vlastního areálu,“ vyjmenoval ředitel Karsit Automotive Jan Kříž (ANO). [Zdroj]
„Průmyslová zóna nebyla pro jakéhokoli investora připravená, i proto jsem rád, že ji obsadí česká firma, navíc z našeho regionu. Velmi výrazně to může pomoci také s realizací dálnice D11,“ míní dvorský starosta Jan Jarolím (ANO). [Zdroj]
Průmyslník František Řípa opakovaně ocenil vstřícný přístup města. „Nezažil jsem takovou angažovanost jako od pana starosty Jarolíma a místostarosty Helbicha,“ opakoval. „Ti lidé si uvědomují, že vytváříme pracovní místa a přinášíme kapitál, který může rozvíjet i další firmy, potažmo celé město. Daří se nám najít společnou řeč také se sousedy a ochranáři. Na dobrých sousedských vztazích si zakládám,“ zdůraznil František Řípa [Zdroj]
„Věcí, z nichž město může profitovat, je více. Věřím, že firma nabídne práci jak místním, tak přiláká do Dvora Králové nové vzdělané a mladé lidi. Není to jenom o jedné fabrice a jedné investici,“ myslí si starosta Dvora Králové Jan Jarolím (ANO). „Firma má jasný výhled, jasné představy a předjednané zakázky. To je pro rozvoj celého města i regionu strašně dobře,“ doplnil Jarolím (ANO). [Zdroj]
„Musím říct, že pan Řípa ani jednou neřekl, že od záměru ustupuje. I když jednání byla často opravdu složitá,“ řekl ředitel závodu Jan Kříž (ANO). „Pomohlo tomu i nadstandardní jednání města, které se účastnilo mnoha debat nad rámec svých potřeb,“ ocenil Kříž (ANO). [Zdroj]
Byla to krásná doba plná plánů a naivity účastníků. Z mého pohledu část účastníků byla naivní, část velmi protřelá.O něco později začaly komplikace se stavebním povolením na stavbu samotného průmyslového objektu a celé se to začalo tak trochu, diplomaticky řečeno, sypat. Opět z úst našich zástupců města zaznělo:
„Na našem záměru se nic nemění. Majitel společnosti František Řípa chce stavět pouze ve Dvoře Králové nad Labem a nikde jinde. Chce zde stavět továrnu, žádné domy nebo něco jiného,“ vyvracel spekulace šéf firmy Kříž (ANO). [Zdroj]
Roky plynuly, stavbu se přes nekompatibilitu stavebního záměru a legislativních požadavků nedařilo povolit. Výsledkem se stal náhradní projekt. Najednou se objevila architektonická studie mluvící o developerském projektu s 3 etapami a potenciálem až 1400 obyvatel.
Prezentace projektu ve Špýcharu
Zajímavostí bylo, že na představení původně průmyslového areálu, který se přetvořil potichounku v developerský projekt a který hodnotila podobně složená komise jako Mayerovu továrnu, se sešla značná část koaličních partnerů, kteří původně nikoliv nejvyšší nabídnutou cenu obhajovali počtem a perspektivou nových pracovních míst. Celý výsledek snažení dvorské radnice si shrňme citátem starosty Jana Jarolíma (ANO) : „Měli jsme investora, který do toho chtěl dát peníze pouze za těchto podmínek. V době, kdy jsme pozemky prodávali, si nikdo neuměl představit, že tam továrna nevznikne. Do poslední chvíle všichni věřili, že to dopadne.“ [Zdroj]
Otázka zní: Kde je hranice mezi vírou, naivitou, hloupostí a zlým úmyslem?
Vysvětlivky souvisejících reálií:
Měli jsme mít supermoderní průmyslovou stavbu s kapacitou několika set pracovníků a potenciálem pro rozvoj okolních firem a zpestření pracovní nabídky.
Máme zatím poničenou původní louku, která se má po případné změně územního plánu za přikyvování koaličních kamarádů přetvořit zejména v bytový komplex pro až 1400 lidí, což je asi dvojnásobek lidí, které jsme jako město pod vedením starosty Jarolíma během jeho vládnutí ztratili.
Město se tedy připravilo o možnost, jak do města přilákat další zaměstnavatele, nebo prostor rozprodat místním zaměstnavatelům. Za částku 18 milionů Kč. Za částku, která ani zdaleka nepokryla náklady např. na projektovou dokumentaci Mayerovy továrny.
Jako zajímavý postřeh, který může poměrně jasně ukázat na styl uvažování našich vybraných zastupitelů. Zarážející je lehkovážnost, s jakou se zbaví takto zásadního pozemku bez jakékoliv podmínky pro dokončení projektu, pro který byl vybrán. Navíc za peníze, který nejsou pro rozvoj města nijak zásadní. Cca 150 Kč/m2.
Na druhou stranu došlo v tomto období ke koupi 3,4 ha pozemků v areálu Tiba Zálabí, které má jisté kouzlo umístění v centru, ale za cenu mnohonásobnou - cca 1.150 Kč/m2, s několika nepoužitelnými budovami určenými k demolici a s potenciálem ekologické zátěže po textilním průmyslu v úrovni desítek milionů Kč či více. Nikoho už asi nepřekvapí tisková prohlášení, která budou popisovat s vážnou tváří „nepředpokládatelnou ekologickou zátěž daného území a díky které budeme čekat na vhodné dotace, jinak našemu městu přinese další díru v rozpočtu. Po zkušenostech bychom se možná ani nedivili naivnímu přeprodání za pobídkovou cenu dalšímu investorovi. Odvaha prodat levno a stavět draho, bez koncepce.
Možná zajímavým postřehem je srovnání, kdy si město trouflo vybudovat komerčně nezajímavý projekt Mayerovy továrny za necelou miliardu, ale na zasíťování průmyslové zóny s následným koncepčním rozvojem území v jeho rukou si netrouflo. Těžce vydobitý post městského architekta městu nepomohl, protože k ničemu tak strategickému přizván nově placený odborník pro jistotu nebyl.
V případě developerského projektu jsou finanční záležitosti podstatně lépe uchopitelné než v případě kulturního zařízení. Žádná revize záměru, žádný tlak na zvýšení ceny pozemku, kdy rozdíl už jen o 1 Kč/m2 udělá 120.000 Kč, navýšení o 500 Kč znamená 60 mil. Kč. Celé to doprovází zvláštní ticho, jakoby se nic nedělo? Zvláštní náhody se dějí kolem stále obdobných lidí a stále obdobného pasivně-destruktivního komparzu. Pár z nich si mne dlaně. Koho zastupují, čí zájem hájí - soukromého investora nebo občanů Dvora Králové?
Byla to smůla, že novému majiteli pozemku se z pozemků jediné rozlehlé průmyslové zóny ve Dvoře Králové podaří hříčkami osudu mít stavební pozemky bez jakéhokoliv doplatku? Jistě, nic není rozhodnuto, uvidíme, jak hladce proběhne změna územního plánu. Věřím, že i Dvůr umí být efektivní. Ale musí se chtít a musí chtít ta správná osoba.
Situace je taková, že ve městě je nedostatek stavebních pozemků. Plno stavebních pozemků vlastní spekulanti či dlouhodobí majitelé bez nějakého vývoje stavby. Ten, kdo chce ve Dvoře stavět, moc možností nemá. Novinkou ve městě je nová kasta podnikatele a zastupitele v jednom, který bude mít na rozvoj města zásadní vliv. Otázka je, co nabízí obyčejnému občanovi.
Počínání pana starosty je plné tajuplných, nelogických úvah. Příkladem je zápis z Výboru pro hospodářský rozvoj a pracovní příležitosti KHK z roku 2021: „Ing. Jan Jarolím poděkoval za pozvání a v rámci prezentace představil, co město Dvůr Králové nad Labem zrealizovalo za poslední roky a jaké jsou další plány. Zmínil vysoký průměrný věk obyvatelstva v rámci ORP Dvůr Králové nad Labem. Fakt, že Královédvorsko je bráno jako hospodářsky slabší region, se dá brát dvojím způsobem, jednak to může být ,,ošklivá nálepka“, na stranu druhou to může být příležitost k analýze, kde mají mezery, proč tomu tak je, a následně na tyto mezery zaměřit, třeba i s pomocí kraje, svou pozornost. Zhodnotil nezaměstnanost, nejvýznamnější zaměstnavatele, zmínil snahu od roku 2014 zatraktivnit oblast Královédvorska pro případné investory a nové zaměstnavatele, kdy pozemky v průmyslové zóně ,,Zboží“ byly prodány společnosti Karsit Automotive, s.r.o., bohužel z jejich záměru sešlo, nevypadá, že by se plány měly v dohledné době naplnit. Dále pan starosta představil největší realizované investiční akce z let 2014 – 2020, plánované investice vč. pokračování budování Labské cyklostezky a spolupráci. Závěrem pan starosta vyzdvihl potenciál a příležitosti města“. [Zdroj]
Zajímavá je i představa generálního ředitele Karsit s.r.o. a koaličního zastupitele Jana Kříže, který považuje občanskou společnost a demokracii pro občany za přitěžující a na škodu. Pravděpodobně mu nevyhovuje a tedy dění ve městě hodnotí ve stejném zápise jako pan starosta takto: „Ing. Jan Kříž shrnul situaci na Královédvorsku, z jeho pohledu si občané přitěžují sami, volná demokracie je někdy na škodu. Ve Dvoře Králové nad Labem při jakékoli stavbě mají petici, fungují zde aktivní petiční výbory občanů. Výkup pozemků pro cyklostezky je velice složitý, ve veřejné správě je těžké vyjednání těchto záměrů. Úřady si nemohou s peticí rychle poradit, jde o dlouhou byrokratickou cestu, což odrazuje investory s investičními záměry.“ [Zdroj]
Tomuto počínání se opravdu dá říci „Dvorská specialita“, kdy na jednu stranu se vyzdvihuje potenciál a příležitosti města při jeho známých negativech, na druhou stranu svými úkony veškerý potenciál a příležitosti promarní a negativa prohlubuje, neúspěchy se hází na aktivní občany. Přijde mi, že vznikla poměrně velká skupina lidí ve vedení města, u kterých platí přísloví: „Ten nám pomůže nejvíc, když nám nebude pomáhat“.
Co Dvorská specialita přináší občanům města?
Proč ani přes veškeré snahy vedení jako město nevzkvétáme a některým osobám a subjektům to vůbec nevadí, dokonce snad i vyhovuje? Zkuste se osobně zeptat vámi volených zástupců, co dělají reálně pro to, aby zde narůstala pestrost a četnost pracovních míst a aby zde nastávající či aktuálně produktivní generace zůstávala, nebo dokonce se sem stěhovala z jiných míst republiky? Nebo se spokojíme s nálepkou: "Město Dvůr Králové nad Labem – místo na klidné dožití“?
Komu tento stav vyhovuje, kdo ho chce a kdo v této situaci vyhrává?
Zmíněné citace odpovědných osob přinášejí zpětně spoustu otázek a také odpovědí. Je na místě si je připomínat, zejména v této době plné nových vznosných nápadů a utajovaných výstupů malých i velkých projektů. Jak moc můžeme opakovaně věřit lidem, kteří zklamali v tak zásadních věcech a dlouhodobě neřeší skutečné problémy a potřeby občanů?
Nakonec připojuji definici klientelismu:
"Klientelismus je neoficiální, zákulisní systém dohod ve společnosti, jehož charakteristickým znakem je ochrana, jinak zvaná též protekce, vybraných členů celku, případně poškozování zájmů subjektů, kteří se na klientelistických vazbách nepodílejí. Kořenem klientelismu je skutečnost, že účastníci klientelistických ujednání bez této formy spolupráce nejsou schopni dosáhnout na zvýhodnění, typicky majetkové nebo společe
S přáním klidného adventu
Ondřej Mikeš
Dvůr Králové nad Labem
Budeme krčit rameny nad aktuálními rozhodnutími města Dvora Králové nad Labem nebo pro budoucnost města i něco uděláme? |
Vaše komentáře |