Vyhledej
Metuje > Historie > Varhany

Varhanáři Barthové – varhany z 1. poloviny 19. století

Varhany na Královédvorsku – 3. díl – Žireč, Horní Brusnice, Vlčkovice, Kocbeře

Vít Havlíček / 21.08.2016
Tento díl bude patřit mezi nejsmutnější, protože žádný ze čtyř popisovaných nástrojů není plně funkční. Varhany v Horní Brusnici, Vlčkovicích i Kocbeři nehrají vůbec. Vybrané fotografie těchto zchátralých a zdevastovaných varhan nepotřebují další komentář. V Žirči se daří již několik let nástroj obnovovat a v současné době je opraven pozitiv, jehož píšťaly jsou umístěny v samostatné varhanní skříni v zábradlí kůru. Do tohoto dílu je zařazen i světový unikát – žirečská barokní zvonkohra.

Toto pokračování cyklu Varhany na Královédvorsku bude specifické tím, že popsané varhany pochází z jedné dílny, a to Johanna Antona Bartha a Johanna Bartha – otce a syna. Johann Anton působil v Dolní Olešnici a jeho syn Johann (1811 - 1869) se po smrti otce přestěhoval do Pilníkova. Varhanářské rody nejsou výjimkou a mezi ty, které působily na území královéhradecké diecéze, můžeme zmínit rody  Hälbigů a Welzelů, kteří spadají pod tzv. kralické varhanáře, dále např. rod Tauchmannů (Vrchlabí), Horáků (Kutná hora), Španělů, Kunzů, Hanischů a dalších.

Chotěvice - kostel sv. Petra a Pavla - prospektU Barthů se jednalo pouze o dvě generace, přesto zanechali řadu zajímavých varhan, zejména syn Johann. Jejich nástroje vycházejí z české varhanářské tradice 18. století a jsou mnohdy netradičně zpracované po výtvarné stránce. Kromě výše zmíněných nástrojů jde u J. A. Bartha např. o varhany v Harrachově (dnes částečně funkční), Chotěvicích (nefunkční, ale bez úprav dispozice) nebo Žiželevsi (funkční), u J. Bartha pak o varhany ve Svobodě nad Úpou (funkční, částečně přestavěné), Hoříněvsi (přenesené z Litíče, funkční, částečně přestavěné), Horní Vernéřovice (nefunkční) nebo Stárkov (částečně funkční).


Žireč - kostel sv. Anny

Žirečské varhany postavilŽireč - kostel sv. Anny - prospekt Johann Anton Barth v roce 1829 a mají dva manuály s pedálem a mechanickou trakturou (tuto trakturu mají všechny nástroje Barthů). Díky nedávno provedené rekonstrukci kostela je celý vnitřní prostor ve výborném stavu a restaurovaný varhanní prospekt upoutá zejména sochou Davida s harfou na pozitivu a dvěma anděly na skříni hlavního stroje. Jak jsem již zmínil, pozitiv (II. manuál) je již kompletně zrestaurován a nyní probíhají přípravy na další fázi – opravu hlavního stroje, jak se také nazývá hlavní (I.) manuál.

V roce 1906 proběhla výměna hracího stolu a úprava dispozice varhan, v rámci které byly odstraněny některé původní rejstříky a přidány jiné. Tuto úpravu provedl varhanář Josef Kobrle z Lomnice nad Popelkou, který těmito nestylovými zásahy nechvalně proslul. Současná dispozice je tato:

I. manuál (C - f3, 54)  
Bourdon 16´
Principal 8´ 
Flöte 8´
Gamba 8´
Salicional 8´
Oktav 4´
Flöte 4´
Quinta 2 2/3´
Oktav 2´
Quinta 1 1/3´

II. manuál (C - f3, 54)
Copula 8´
Principal 4´
Copula 4´
Octav 2´

Pedál (C - a, 18)
Violonbas 16´
Oktavbas 8´
Quinta 6´
Oktav 4´

spojka manuálová

Žireč - kostel sv. Anny - hrací stůlV Žirči se setkáváme s důležitou oblastí týkající se varhan, kterou je oprava a restaurování. Oprava varhan je z mnoha hledisek náročný proces. Pro mnoho lidí by se na první pohled zdálo, že základní problém u oprav je nedostatek peněz. Není tomu vždy tak. V Královéhradeckém kraji máme to štěstí, že existuje grant s názvem Obnova historických varhan. Díky němu se již podařilo opravit a zachránit řadu cenných nástrojů. Existují i další zdroje financování, o nichž jsem se zmínil v úvodním dílu. Podrobněji je uvedu v závěrečné části o varhanách ve Dvoře Králové, kde již probíhá příprava na celkovou opravu varhan v kostele sv. Jana Křtitele.

Kromě finanční složky Žireč - kostel sv. Anny - restaurované píšťaly pozitivuje nesmírně důležitý a zcela zásadní výběr varhanáře. V této souvislosti uvedu několik citací z knihy hlavního organologa Národního památkové ústavu Petra Koukala Péče o varhany a zvony, jejich památková ochrana:

„Mnozí diletanti, vedeni „ušlechtilou“ snahou opravit, či dokonce vylepšit varhany, mohou ve skutečnosti představovat velkou hrozbu celému nástroji.“

„Diletantismus či bezohlednost u varhan mohou napáchat velké škody. Vždyť vlastník dobrých houslí je také nedá opravit každému, kdo se nabídne.“

„Při každé obnově varhan je třeba bedlivě vybírat varhanáře a ověřovat jejich
doporučení.“¨

Žireč - kostel sv. Anny - restaurované píšťaly pozitivu„Zodpovědné restaurování varhan je velmi pracnou, a proto nákladnou záležitostí. Návrh výrazně nižších nákladů v tomto kontextu může znamenat minimálně podcenění náročnosti a rozsahu práce. Z toho důvodu je na místě bedlivý výběr varhanáře-restaurátora, který zaručí odpovídající kvalitu práce, zejména u mimořádně cenných varhan. Takové nástroje si zaslouží pomoc v podobě příspěvku ze státních a veřejných zdrojů.“ 

„Nejsmutnější případy bývají na malých venkovských farnostech, které jen stěží vyberou pár desítek tisíc na opravu, a pak naletí podvodníkovi, jenž je přesvědčí svou levnou nabídkou.“

Z těchto citací je patrné, jak důležitý je výběr varhanáře. V případě varhan v Žirči se podařilo oslovit varhanáře Dalibora Michka, který restauroval na velmi vysoké úrovni řadu historicky cenných nástrojů. Do několika let bude jistě nástroj zrestaurován kompletně a posluchači budou moci vyslechnout varhany v plném lesku.


Žirečská barokní zvonkohra – světový unikát

V Žirči se také nalézá jeden světový unikát.Žireč - kostel sv. Anny - barokní zvonkohra Vedle varhan je umístěna barokní zvonkohra, kterou nechal postavit a posléze daroval Žirči hrabě František Antonín Špork v roce 1732. Autorem je berlínský varhanář působící ve Slezsku Johann Michael Röder, žák slavného stavitele varhan Arpa Schnitgera. Ani mezi znalci není známo, že by na světě existoval nějaký podobný dochovaný nástroj.

Zvonkohra je umístěná ve třímetrové úzké skříni a ovládá se podobně jako varhany. Má jeden manuál (rozsah C – c3, Cis je vynecháno) a pedál (rozsah C – c1, Cis je vynecháno). Hlubší tóny vznikají úderem kladívka do zvonců umístěných ve „věži“ zvonkohry, vyšší tóny úderem do destiček umístěných před klaviaturou.

Žireč - kostel sv. Anny - barokní zvonkohra - detailV letech 2009 – 2010 byla zvonkohra restaurována a dnes je funkční.

Restaurování provedli:
Marek Scheib – skříň
Petr Rudolf Manoušek – zvonky
Miroslav Kosťun – mechanika

Je velká škoda, že se tato zvonkohra používá jen výjimečně.






Horní Brusnice - kostel sv. Mikuláše

Nyní se dostáváme k nástrojůmHorní Brusnice - kostel sv. Mikuláše - prospekt Johanna Bartha – syna. Kromě stejného stavitele je spojuje i společný osud. Tyto tři nástroje bohužel nejsou funkční.

V Horní Brusnici, která je celkem malou obcí, nás doslova ohromí nadprůměrná velikost tamního kostela sv. Mikuláše, jenž je jedním z největších v okolí. Je až s podivem, jak monumentální stavba se na tomto místě nachází. Dle některých zdrojů pojme až tisíc lidí. Není proto divu, že se zde nachází druhé největší varhany na Královédvorsku (hned po kostele sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové).

Horní Brusnice - kostel sv. Mikuláše - hrací stůl - detailI tento nástroj z roku 1846 byl v minulosti přestavěn a dispozice (obzvlášť II. manuálu) byla necitlivě upravena. Diecézní organolog Václav Uhlíř i tak upozorňuje na šestiřadou mixturu, což je rejstřík vysokých alikvotních tónů, který dává varhannímu zvuku typický lesk. Nejčastěji bývají tří až pětiřadé (na každý tón připadá tři až pět píšťal), zde má šest řad.



Samotná dispozice je v současné době tato:Horní Brusnice - kostel sv. Mikuláše - hrací stůl

I. manuál (C - f3, 54)  
Bourdon 16´
Principal 8´ 
Amabilis 8´
Portunal 8´
Quintatön 8´
Gamba 8´
Dulciana 8´
Octav 4´
Quint 3´
Super Octav 2´
Rauschquint 2x
Mixtur 6x 2´

II. manuál (C - f3, 54)
Geigenprincipal 8´
Copula major 8´
Aeolina 8´
Vox coelestis 8´
Copula minor 4´
Gemshorn 4´

Pedál (C - a, 22)
Subbas 16´
Bass Violon 16´
Bass Principal 8´
Bass Octav 8´
Cellobass 8´ 
Bass Quint 6´
Super Octavbass 4´

spojka manuálová

Nástroj je kromě nefunkčnosti a Horní Brusnice - kostel sv. Mikuláše - pedálnice napadená červotočemupravené dispozice napaden červotočem, který je stále aktivní a představuje neustálou hrozbu. Působení červotoče je bohužel velmi časté u řady varhan, ale i jiných dřevěných částí mobiliáře. Na přiloženém snímku jsou vidět charakteristické dírky a hromádky pilin, které červotoč vytvořil na pedálnici těchto varhan.



Horní Brusnice - kostel sv. Mikuláše - rejstřík Glocke - zvonekKromě šestiřadé mixtury zde nalezneme ještě jeden unikát či kuriozitu. Jde o rejstřík s názvem „Glocke“ tedy zvonek. Při vytáhnutí tohoto rejstříku opravdu zazvoní zvonek umístěný v hloubi varhan. U varhan se tyto rarity občas vyskytují a jde buď o zvukomalebný efekt nebo o netradiční způsob, jak upozornit kalkanta (člověka, který „šlape“ měchy), aby začal čerpat vzduch. Nesmíme zapomínat, že ještě ve 20. století musel být vzduch u řady varhan čerpán do měchů lidskou silou. V dnešní době je u většiny nástrojů elektřinou poháněný ventilátor.

Tento velkolepý kostel by si určitě zasloužil reprezentativní nástroj ve výborném stavu a je velká škoda, že se zde nekonají pravidelné bohoslužby ani koncerty duchovní hudby.


Vlčkovice - kostel sv. Josefa

Netradiční osud postihlVlčkovice - kostel sv. Josefa - prospekt dvoumanuálové varhany s pedálem z roku 1853 ve Vlčkovicích v Podkrkonoší. Do tamního kostela sv. Josefa udeřil v roce 1980 kulový blesk a většina píšťal je tak v současné době pokácených. Od té doby jsou varhany mimo provoz. Kromě toho jsou rovněž silně napadeny červotočem a veškeré dřevěné části varhan jsou v havarijním stavu. Zcela poničen je i hrací stůl.


Vlčkovice - kostel sv. Josefa - manuályV roce 1912 odstranil Josef Kobrle z pozitivu rejstřík Copula 4´ a na jeho místo přemístil z I. manuálu Salicionál 8´. Místo něj pak byla instalována Gamba 8´. Nástroj se jinak dochoval v původní podobě a zmíněné změny by neměly mít na výsledný zvuk velký vliv (vysoké alikvoty zůstaly na rozdíl od jiných přestavěných varhan zachovány). 


 

Nynější dispozice je tedy:Vlčkovice - kostel sv. Josefa - hrací stůl

I. manuál (C - d3, 51)  
Principal 8´ 
Flöte 8´
Gambe 8´
Octav 4´
Quinte 2 2/3´
Octav 2´
Mixtura 4x 1 1/3´

II. manuál (C - d3, 51)
Bourdun 8´
Salicional 8´
Octav 2´

Pedál (C - a, 18)
Subbas 16´
Octavbas 8´
Octavbas 4´

Vlčkovice - kostel sv. Josefa - hrací stůl - detailVzhledem k tomu, že na kůr není příliš možný přístup, veškeré vybavení varhan (včetně píšťal) se dochovalo. Poškození nástroje je ale značné a případná rekonstrukce by byla náročná a nákladná.






Kocbeře - kostel sv. Floriána

Poslední varhany uvedené v tétoKocbeře - kostel sv. Floriána kapitole jsou v kostele sv. Floriána v obci Kocbeře. Jedná se o jednomanuálový nástroj s pedálem z roku 1855. Podtitul této kapitoly naznačuje, že půjde o nástroje z 1. poloviny 19. století, ale předpokládám zde určitou toleranci několika let, z důvodu zařazení všech nástrojů Barthů v jednom díle. Tentýž přesah se týká i výše uvedených varhan ve Vlčkovicích, které vznikly v roce 1853.






Kocbeře - kostel sv. Floriána - hrací stůlNeobyčejný úděl mají i tyto varhany. Na rozdíl od vlčkovického kostela byl tento prostor lépe dostupný a veškerý píšťalový fond byl rozkraden. Přibližně z tří set původních píšťal zůstaly na svém místě jen dvě. Nevím, jak prospěje novým „majitelům“ píšťala doma. Jako suvenýr to možná může na kdekoho zapůsobit, ale věci mají být na svém místě a píšťaly nejlépe poslouží ve varhanách, kde se mohou rozeznít a vytvořit hodnotný kulturní či duchovní zážitek. Podobná paralela mě snad napadá například u krápníků, kde si nenechaví návštěvníci i přes zákaz často odnášejí z jeskyně cenný „skalp“ v podobě ulomeného krápníku.



Pedálnice, kde je původní krátká Kocbeře - kostel sv. Floriána - prospektoktáva, se stala terčem útoku vandalů a jednotlivé pedálové klávesy jsou téměř všechny přelámány.

Původní dispozice nástroje byla:

Manuál (C - d3, 51)  
Major 8´ 
Minor 4´
Principal 2´
Quinta 1 1/3´
Mixtura

Pedál (C - a, 18)
Bez označení


Kocbeře - kostel sv. Floriána - varhanní skříňI když vypadá nástroj v dezolátním stavu, jeho rekonstrukce je možná a dokonce reálná. Kromě ukradených píšťal se zachovalo vše v původním stavu (klaviatura manuálu, traktura, vzduchové hospodářství), samozřejmě poznamenané zubem času. Píšťalový fond se dá zrekonstruovat například podle jiných Barthových nástrojů. Vše by záleželo na kvalitě a zkušenostech varhanáře, který by nástroj obnovoval.





Tento zdánlivě neradostný díl má i své východisko. Tím jsou opravy varhan, na nichž se může podílet doslova každý z nás. Zájem o varhany a jejich stav trvale stoupá. Nejde pouze o představitele a členy farností, ale často o samotnou občanskou společnost. Řada kostelů je navíc již převedena na obce, které chtějí mít ve výborném stavu varhany, kostely i jiné objekty. Uvedené fotografie se zdevastovanými varhanami jsou často hybnou silou, která podnítí zahájení oprav.

O možnostech oprav a jejich financování se podrobně zmíním v posledním dílu věnovaným varhanám ve Dvoře Králové nad Labem.


FOTOGALERIE - Varhanáři Barthové - varhany z 1. poloviny 19. století

Související články
Varhany na Královédvorsku
Nejstarší varhany do roku 1800
Varhany na Královédvorsku z 2. poloviny 19. století
Varhany na Královédvorsku z počátku 20. století
Varhany firmy Rieger na Královédvorsku
Varhany ve Dvoře Králové nad Labem
Částečně opravené varhany v Žirči rozezní studenti Univerzity Hradec Králové
V Kocbeřích začala oprava varhan, další etapu lze podpořit adopcí píšťal
Vaše komentáře

Přečteno 2685x