Vyhledej
Metuje > Historie

O neodborně opravených varhanách ve Dvoře Králové pohledem prof. Jaroslava Tůmy

Tristní situace okolo neodborné opravy varhan ve Dvoře Králové si všímá i prestižní hudební portál Opera Plus

Redakce / 20.12.2018, Dvůr Králové nad Labem
Opera Plus si v obsáhlém článku profesora pražské AMU Jaroslava Tůmy všímá stavu varhan ve Dvoře Králové a jejich neodborně prováděné opravy nekompetentními varhanáři. Místní farnosti byla dokonce udělena pokuta za nedodržení legislativy a metodiky oprav kulturní památky evidované v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky. Po podání žádosti na prozkoumání zásahu do varhan byl z farnosti vyloučen Královédvorský chrámový sbor i jeho sbormistr a varhaník Vít Havlíček, který žádost podal. I po potvrzení neodbornosti opravy generálním ředitelstvím NPÚ farnost nereagovala na žádost Královédvorského chrámového sboru o vrácení k předchozí spolupráci a na letošní půlnoční mši zpívat tento sbor nemůže.
Odborný hudební portál Opera Plus přináší odbornou kritickou polemiku vynikajícího českého varhaníka prof. Jaroslava Tůmy o nedávných událostech na kůru sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové.

Je těžké najít vhodnou a co nejstručnější formu vyprávění o varhanách ve Dvoře Králové. Jedná se o dost složitou a bohužel i hodně nešťastnou historii. Přesto není nic ztraceno…O varhany, které chátrají, je třeba čas od času se postarat. Vlastníkem varhan je zpravidla farnost, u nás ve většině případů římskokatolická. Rozhodující slovo mívá pan farář. Nebo pan varhaník. Často se stará i obec a její samospráva. Leckde totiž vzali navzdory mediálním kampaním na vědomí, že restituce byly vyústěním předchozího bezpráví a že katolická církev má kromě příjmů i obrovské výdaje a není bohatá dost, aby zvládla všechno a hned jen sama.
Prospekt kostela sv. Jana KřtiteleVarhany v kostele sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové postavila firma Rieger v letech 1933 až 34 do barokní skříně Františka Pavla Horáka z roku 1776. Dispozici prý navrhl Bedřich Antonín Wiedermann. Doklad ale nemáme. V první polovině 20. století se všude varhany vyráběly především továrním způsobem. Přesto si v našem i v řadě jiných případů často zachovávaly vysokou uměleckou úroveň. O takové se později po druhé světové válce nikomu už ani nesnilo. Z toho důvodu byly ony královédvorské v roce 1970 zapsány jako movitá kulturní památka v Ústředním seznamu kulturních památek ČR.

Jejich stav se ale už dlouho zhoršuje. Farnost proto obdržela v roce 2005 od královéhradeckého diecézního organologa pana Václava Uhlíře návrh na obnovu nástroje. Po pěti letech váhání jej předložila ke schválení také úředníkům památkové péče. Návrh byl promptně odsouhlasen také organologem Národního památkového ústavu panem PhDr. Petrem Koukalem, Ph.D. Poté se opět dlouho nic nedělo, čemuž se nelze divit, vždyť velkou překážkou realizace díla bývá nedostatek peněz. Proto v roce 2015 organolog Petr Koukal připustil možnost údržby bez nutnosti restaurování. Na dobré časy se blýskalo koncem téhož roku, kdy varhanář pan Boris Mettler vypracoval návrh na kvalitní opravu varhan. K realizaci jeho návrhu ale nedošlo.

Neopravené píšťaly po opravěPo mnoha dalších peripetiích se farnost letos naopak rozhodla svěřit poměrně rozsáhlé práce panu varhanáři Vítu Mišoňovi, který zřejmě nabídl výhodné finanční podmínky. Spolupracoval s ním také místní amatérský varhaník pan Vojtěch Jonáš. Jenže ouha. Standardně mají zaručit kvalifikovanost příslušné obnovy památkově chráněných varhan varhanáři, kteří získali licenci ministerstva kultury pro restaurování varhan. Ta je udělována na základě dříve provedených prací a vypracovaných restaurátorských zpráv. Doličnou licenci ovšem pan Mišoň ani pan Jonáš nevlastní. Jediné, co může varhanář bez licence učinit, je běžná údržba a drobná oprava nástroje. V žádném případě není oprávněn pouštět se do větších zásahů. Rozdíly mezi oběma činnostmi jsou přesně popsány v příslušných a ministerstvem kultury schválených metodikách.

Detail píšťal po opravě provizorními přelepyVýznamu a vysokých uměleckých kvalit královédvorských varhan si je dobře vědom tamější rodák, dřívější regenschori kostela sv. Jana Křtitele a sbormistr Královédvorského chrámového sboru pan MgA. Vít Havlíček, Ph.D. Usiloval už dlouho o rozumný přístup vlastníka k vzácnému nástroji, bohužel však zůstal nevyslyšen. Na kostelním kůru se letos začátkem června stal svědkem procesu prováděného panem Mišoněm a jeho spolupracovníkem, jaký se mu jevil velmi neodborným a varhany až devastujícím. Zbývala jediná možnost, kterak zkázu zastavit, totiž požádat o přezkoumání situace příslušný odbor Městského úřadu ve Dvoře Králové. Pan Havlíček tak učinil, čímž sobě i svému chrámovému sboru přivodil okamžitý vyhazov z kůru kostela podepsaný panem farářem na základně jednohlasného doporučení farní rady. Z něj stojí za zmínku např. tyto věty: „Zejména Váš poslední počin, kdy jste podal stížnost na NPÚ ohledně údržby našich varhan, považujeme za lživé podání, které má poškodit jméno naší farnosti.“ A dále se pan Havlíček dočetl: „…doporučujeme, aby jste (sic!) z názvu Královédvorského chrámového sboru vypustili pojmenování chrámový.“ Jeho počin byl hodnocen některými farníky jako udání!

Vzhledem k tomu, že na úrovni samosprávy nemají orgány památkové ochrany specialisty na ten či onen obor, nastupuje v těchto situacích na scénu vyjádření Národního památkového ústavu. Odborný posudek organologa Petra Koukala po prohlídce aktuálního stavu varhan na kůru královédvorského kostela vyzněl jednoznačně: „Posouzení dosud provedených prací nasvědčuje, že nebyla dodržena legislativa a metodika.“ Následně informoval Odbor školství, kultury a sociálních věcí pana Havlíčka, že: „Na základě vyjádření odborné organizace státní památkové péče vede prvoinstanční orgán přestupkové řízení s vlastníkem výše uvedených varhan.“ Vzápětí byla udělena vlastníkovi varhan pokuta (spíše symbolická), kterou uhradil. Někteří dárci peněz na opravu varhan požádali v této situaci o vrácení finančních prostředků na své účty, čemuž farnost vyhověla.

Na to všem nevěděl farní asistent pan Ing. Zdeněk Bartoš nic lepšího, než stěžovat si na organologa NPÚ Petra Koukala, a sice přímo generální ředitelce Národního památkového ústavu v Praze paní Ing. arch. Naděždě Goryczkové. Paní generální ředitelka celou situaci přezkoumala a prostřednictvím důkladné konfrontace stížnosti s příslušnými dokumenty všech zainteresovaných stran záležitost uzavřela. Např. uvádí: „Vše v textu (stížnosti pana Bartoše – pozn. autora) směřuje k osobě pana organologa Petra Koukala jako k viníkovi současné situace, k jeho dřívějšímu vyjádření v souvislosti s obnovou varhan děkanského kostela.“ Po několika stranách zevrubného popisu sledu událostí konstatuje, že: „Vaše stížnost na našeho odborného pracovníka a hlavního organologa PhDr. Petra Koukala, Ph. D. není opodstatněná.“ Zároveň poukázala na celou řadu nepravdivých tvrzení v doličné stížnosti uvedených. Vůbec nejdůležitější je její závěrečné konstatování, že restaurátorské práce: „na varhanách nesmí nadále provádět Vít Mišoň, a to ze dvou důvodů: a) legislativního – nemá povolení k restaurování; b) odborného – používal nesprávné technologie a materiály.“

Co k tomu dodat?

Pan Havlíček měl od začátku pravdu, kterou bohužel muselo potvrdit až úřední jednání. Jsem zvědav, zda se dočká nějaké omluvy ze strany těch, kdo v kauze jednoznačně pochybili, a “vyhozený” Královédvorský chrámový sbor, který s opravou varhan nemá přímo nic společného, bude opět moci působit na kůru kostela sv. Jana Křtitele.

Mně osobně jde o výsledky varhanářských prací. Platí, že úroveň našich nejlepších varhanářů a těch málo zdatných je nebetyčně rozdílná. Lze konstatovat, že podnikání v oboru varhanářství má u nás stále jakési socialistické parametry. Co tím míním? Panuje mezi lidem představa, že i špatný varhanář má přece nárok se svým řemeslem živit. Proboha proč? V jiných oborech to dávno neplatí! 
Špatný pekař, který housky neumí, zkrachuje velmi brzy. I vlastníci varhan si musí dávat velký pozor na to, komu zakázku svěří. Jsem zvědav, co bude s varhanami ve Dvoře Králové dál. Podle mého by bylo dobré sbírat peníze a ve vhodný okamžik povolat schopného varhanáře. Záchrana královédvorského nástroje by za to stála.

Závěrem musím ještě zmínit, že z hlediska profesionálního varhaníka rozpoznat úroveň práce varhanářů není zas až tak těžké. Ve Dvoře Králové jsem byl, na varhany hrál. Když po opravě, resp. po pokusu o opravu některé tóny a rejstříky nehrají a jiné zase pískají i tehdy, kdy by neměly, je něco špatně. 
Třeba v Terezíně mají podobné varhany jako ve Dvoře Králové, také od firmy Rieger, jen trochu dříve postavené. Po kvalitním restaurování vše hraje jak má. Měl jsem tam letos v říjnu koncert k výročí republiky, od restaurování už nějaký čas uběhl, mohu tedy uvést Terezín jako příklad veskrze kladný. Podobné zkušenosti je třeba vyzdvihovat a dávat ve známost široké veřejnosti i zájemcům o uskutečňování dalších bohulibých varhanních projektů. 
Jak známo: „Nejsme tak bohatí, abychom si mohli dovolit kupovat levné věci.“

Autor: JAROSLAV TŮMA

Článek převzat z odborného hudebního portálu OPERA PLUS

FOTOGALERIE - O varhanách ve Dvoře Králové

Související články
Varhany na Královédvorsku
Benefiční koncert pro varhany v kostele sv. Mikuláše v Hajnici
Jiří Stivín zahraje na benefičním koncertu pro varhany v Hajnici 5. listopadu 2017
Jarní sérii benefičních koncertů pro varhany v Hajnici zahájí České filharmonické kvarteto 8. dubna 2018
Na koncertu Václava Hudečka pro varhany v Hajnici se vybralo přes 18 tisíc korun
Vánoční koledy zazněly na Štědrovečerním zpívání na náměstí TGM ve Dvoře Králové nad Labem
Reakce farnosti Dvůr Králové nad Labem k článku „O varhanách ve Dvoře Králové“
Kauza královédvorských varhan pokračuje! Profesor Tůma se razantně brání
Královédvorský chrámový sbor zpíval na Velikonoce v Hostinném
Knihu Varhany na Královédvorsku pokřtí v Respiriu Lichtenštejnského paláce v Praze profesor Ivan Klánský
Křest knihy Varhany na Královédvorsku proběhl v Lichtenštejnském paláci v Praze
Prezentace nově pokřtěné knihy Varhany na Královédvorsku proběhne ve Dvoře Králové 9. června 2019
Knihu Varhany na Královédvorsku lze nyní zakoupit ve Dvoře Králové
Putování Královédvorského chrámového sboru (1) – Rožmitál pod Třemšínem
Putování Královédvorského chrámového sboru (2) – Praha-Zbraslav
Putování Královédvorského chrámového sboru (3) – Hostinné
Putování Královédvorského chrámového sboru (6) – Zittau
Vaše komentáře
Doporučuji spojit síly k záchraně varhanPavel , 7.04.2021 16:41, Reagovat
Osobně neznám město, ani kostel, ani varhany, čili vycházím z dikce příspěvků, ze které je situace poměrně zřetelná; a mám jistou výhodu, že nejsem zahlcen detaily, jakkoli se nesmějí podceňovat, ale to není můj úkol.
Vidím zásadní problém, jehož obětí jsou cenné varhany, podobně jako někdy může být dítě obětí protichůdných zájmů znesvářených rodičů. Problém leží v zásadě ve farnosti, na jedné straně zřejmě vzdělaný, nicméně zhrzený a odmítaný sbormistr dr. Havlíček, na druhé straně fara s polskými (pokud chápu správně) kněžími podpořenými farníky a pastorační radou, kteří nechápou, proč se jim do toho míchá a ze své země nejsou na takový přístup ke kléru vůbec zvyklí a nemohou mu rozumět. Ale bez toho, že se právě jim vysvětlí proč a jak je nutné varhany restaurovat, popř. se jim pomůže s opatřením dotace, která restaurování pokryje, se věc nepohne dál! Není možné osvětu víst jen tak, že se jim vynadá, že dělají všechno špatně (zvlášť kdyby to byla pravda !). Za nešťastné až hloupé považuji, že dr. Havlíček pravděpodobně bez konzultace se správcem farnosti zavolal na varhanáře kontrolu, což má přídech udavačství, že pozval opět bez vědomí správce prof. Jaroslava Tůmu a ten napsal článek. Čili místo toho, aby se pomáhalo varhanám se řeší argumentace protistrany ve veřejném prostoru. Na druhé straně byla neméně hloupá stížnost na PhDr. Petra Koukala, Ph.D., namísto toho aby se vyšlo z toho, co navrhuje a hledala se cesta k uskutečnění. Život je krátký, zdálo by se mi vhodnější se dohodnout, omluvit si, popř. i odpustit, je-li co (paradoxní je, že se vše pravděpodobně děje v dobré víře a z dobré vůle) a zkusit najít peníze, varhanáře (v kraji by se mi jevil Mettler, i když bude zahlcený) a postup, jak nástroji pomoci. Kdo chce pomoci hledá způsoby, kdo se chce hádat, hledá důvody, ale tady nejde o definici nedovtipy, ale o záchranu varhan. Prosím, domlouvte se, ještě se mi zdáli zdá, že je šance. A omlouvám se za nevyžádaný názor.
Zavádějící a manipulativní článekJan, 21.12.2018 00:24, Reagovat
Článek je manipulativní až lživý. Začněme od počátku. Problémem jednání p. Havlíčka bylo, že jednal na vlastní pěst bez pověření farnosti a vyjednal nejasné podmínky, pro farnost nepříznivé. Po svěření údržby p. Mišoňovi několikrát neoprávněně vnikl na kůr, kde nafotil sérii zavádějících fotografií (jako fotka zničených píšťal v článku - nebyly nijak restaurovány, protože se jedná o neznámé píšťaly, které k dvorskému nástroji vůbec nepatří!). Těmi obohatil svá udání (a vskutku se jednalo o udání a to opakovaná, pouze s cílem sabotovat údržbu). Vyjádření NPÚ o překročení legislativních pravomocí varhanářů se týkalo ošetření dřeva lignofixem, což už je restaurování. Tomu odpovídala i výše pokuty.
Musím se ptát, kde jsou vyjádření protistrany? Proč zde není vyjádření např. diecézního organologa? Proč chybí vyjádření farnosti? Protože by v něm stálo, že p. Havlíček cíleně rozeštvává farnost a zainteresované osoby několikrát týdně stalkuje výhružnými maily? Velmi bych ocenil, kdyby web Kralovedvorsko, ktereho do jinak cením, připojil k článku třeba vlastní komentář, kde by nechal promluvit i protistranu.
Reakce, 20.12.2018 12:00, Reagovat
jak charakteristické pro IQ Dvora Králové a této farnosti obzvlášť.Všem jde jenom o prachy, ale nějaká odbornost jde stranou. Stydím se ...

Přečteno 4105x